Zapomněl jsem zadat název článku.

No, tak jsem v píči. Chvilku mi trvalo, než jsem na to přišel. Ale konečně se to stalo.

No dobře, nepřišel jsem na to sám, přišlo na to moje okolí, páč já osobně bych si toho vlastně vůbec nikdy nevšim. Že mám alergii na kravský mlíko a pokaždý se z něj poseru, na to přišli doktoři. Tak z toho už se zas tolik neposeru. Ale že dělám špatný rozhodnutí, jedno za druhým, to už je k zamyšlení. A tak jsem se tedy zamyslel.

Produktem mýho zamyšlení ovšem nebylo zas nic jinýho než to samý, co mám po mléčných výrobcích. Ale aspoň mě to donutilo něco napsat. Co když to psaní je něco jako antibiotikum? Past na sebe sama? Možná. Prej, když se hodně přemejšlí, nedělá to dobrotu. A třeba i tohle tvrzení jsem si vymyslel. Všiml jsem si, že nejeden z nás žije ve vlastních lžích. A jsou to lžíce plné lží. Dávkované postupně, potupně. Kdo si ale takovou diagnózu připustí? A kolik z Vás přepouští máslo? He?

Přiznejte se!

Tak by se měl jmenovat nový oběžník. Probuzení jsme možná všichni až nadmíru. Ale kdo z nás se po tom probuzení přiznal? Já se tedy přiznávám. Nejsem vůbec chytrý ani vnímavý, jsem líný - jako prase. Pokud je příležitost zkomplikovat si život, tak hurá! Tu mě máš - a to je ten paradox. Mám k dispozici dvě zdravé ruce, zdravé nohy. Plíce jsou ucházející. Na ledvinách se mi led netvoří, játra já rád, žaludek není žlutý - žlutý je žloutek, milé děti. Srdce tluče o sto šest, častěji o sto dvacet na osumdesát. Nejlíp fungujou svaly, který mě svalí na postel. Hlas, ten musí být v pořádku. O tom, Karle, žádná. Jak je na tom hlava, na tom nesejde.

A? A přeci jen, vážení. Chci vědět, jak lze definovat lenost. Jaký je rozdíl mezi leností a nezodpovědností? Je to jedno a to samé? Pokud existuje pud sebezáchovy, má svoje úrovně? Jak na sobě závisí pud sebezáchovy, lenost, nezodpovědnost a intelekt? Vězte, že znám všechny odpovědi na své otázky. Až na jednu jedinou. Když to všechno vím, proč se tím neřídím? Nejsem přesvědčen o tom, že bych uměl lhát. Pokud někdo umí lhát a umí lhát dobře, tak to setsakramentsky musí dobře vědět, že to umí. A já vím, že to neumím. Teda neumím lhát ostatním tak dobře jako sám sobě. A univerzální odpověď na vše a vůbec (42) mne neuspokojuje. Hledám odpověd na svoji otázku, proč jsem v píči. Napadá mne akorát jediné - mám v hlavě nasráno.

Jinak bych se k tomu nikdy nepřiznal ;)

-> pevně věřím, že takovou negaci vůči sobě samosebou ze sebe pouštím naposled